Domů
9.06.2011
..k ne-uchopitelnosti..
...Mysl odjakživa prahne po vysvětlení dění, uspořádání podle nějákého řádu, pořádku, tak vznikají teorie o tom, jak je svět řízen. S čím se nakonec člověk spokojí, , či třeba, byť jen pro daný okamžik, je různé.
Není snadné odpovědět na otázku – “kde sám vlastně jsem”.
Jako jedna z přibližných ilustrací mě napadá např. Teorie morálního vývoje: (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kohlbergova_stádia_morálního_vývoje),
dále např.rozčlenění na vnějškovost, tradicionalistické přejímání myšlenek, reprezentací víry, oproti zvnitřňování na základě vlastní zkušenosti . (Nevzpomenu si teď na autora tohoto rozlišení).
Jaký vliv má na toto okolí? V jakém rozložení, složení je společnost, společenství, jehož je člověk, v jaké bezprostřednosti, člen. Mezi jednotlivci stojí názory, hodnoty, předsudky, stereotypy…
V případě společenství jsou tu pak aspekty skupinové uniformity, utuženost ,která je na jedné straně spojovacím článkem, na druhé straně tu vyplývá rigidita,
z nutnosti vymezitelnosti vůči okolí, rovněž tím pádem omezenost, opak otevřenosti.
O poplatnosti těchto různých vymezení lze hledat vzhledem k času, situaci, vlivu jednotlivců, celku .
Na druhé straně je tu usměrňování, balancování vlastní kritičnosti ve vztahu k ´vyššímu řádu´ , že všechno vlastně je, tedy jak má být, při čemž je tu hned přítomna nejistota, že toto ale nevzývá k bezvýhradnému uspokojení, ustání přemýšlení alternative. Spíše poukazuje na akceptaci každého ´danosti´ v daném čase a možnost změny; jeho osobní situace a připustění možnosti zkreslení na základě univerzalizujících měřítek, ( ´abych měl jasno´).
(. …Cožpak jsem nikdy nezažil situaci, kdy bych byl nařčen, obviněn, škatulkován s vysvětleními, které zrovna neodpovídala tomu, jak jsem to sám cítil, či se alespoň necítil různými soudy svazován, omezován? Jsou to běžné situace a je vlastně na každém, jak se s tím vypořádá, ale za zmínku to stojí.
Nuže hledání se ubírá různými směry; ´nepodařilo´se v institucích, zkorumpovatelných společenstvích (politik, církví..) ,…komunikace s okolím je proplétána všemožnými obraty do sebe – , introspekcí, či úniků, …pak jsou tu “nadpřirozené” jevy, v přílišné nehmatatelnosti ´božství´
připouštíme např. zásahy mimozemských civilizací, reprezentované alespoň kruhy v obilí,… či třeba odkazy vymřelých civilizací atd.
Nechci tu tyto tajemnosti bagatelizovat ani zpochybňovat,
Sama si je skládám do skládanky, bez potřeby definitivnosti jejího tvaru, uskupení..,
skládanky pozorovatelného i méně zjevného, s odvoláním, jak o něm píše T. Halík, k – tajemství –.
link
Zapsal: lenig12
9.06.2011, 23:27:06
Komentáře
Přidání komentáře...